Strach, možná deprese

Dobrý den,

mám termín 2.ledna, takže porod se blíží a mám pocit, že nemám vůbec ty správné pocity, které bych měla mít. Největší strach mám právě z období po porodu...všude kolem člověk slýchá, jak je to náročné období, že hrozí laktační psychoza a podobné hrůzy. Strach mám především proto, že celé těhotenství prožívám bohužel zle....miminko bylo chtěné, plánované a měli jsme to velké štěstí, že to vyšlo i velmi brzy. Hned ve 2.měsíci mi začalo nechutenství, které tedy bohužel trvá celou dobu...měla jsem i Covid, který mi naprosto změnil chutě a pachy, takže ze zdravé stravy, na kterou jsem byla zvyklá, jsem najednou požila jen sladké buchty...dá se říct, že nic jiného téměř jsem nebyla schopná pozřít. Pak teda naštěstí přibylo mléko a některé jogurty, občas ovoce....ale maso a veškerá zelenina v jakékoliv podobě znamenalo vždy zvracení....tolik jsem si přála dávat tělu to nejlepší, ale není to možné. Po celou dobu jsem také řešila vztahové potíže, které mě velmi stresovaly....dá se říct, že pláču celé těhotenství...od 5.měsíce se mi přidala symfýza, takže skrz extrémní bolesti stydké kosti mám i omezený pohyb, nezvládnu ani vycházku...nějak mám tedy pocit, že tohle všechno, jak to trvá takto dlouho, se na mně výrazně podepsalo a jsem úplně jiný člověk...strašně negativní, vznětlivá, výbušná, plačtivá....vyčítám si, že nejsem schopná více zatnout a kvůli miminku se snažit se takto necítit. Mám strach, že to na něj přenáším....on má naštěstí všechny výsledky v pořádku a zatím se mi v bříšku drží, už i otočený hlavičkou dolů. Chtěla bych se především poradit, jestli to mám řešit nějak ještě dál nebo to aktuálně nechat a vyčkat po porodu, případně jestli i na tohle upozornit/svěřit se v místě, kde budu rodit. Tam mám jít teď po neděli na registraci k porodu a zároveň větší vyšetření, určitě budeme dle mého gynekologa i řešit tu symfýzu. U některých žen to po porodu hned zmizí ta bolest.... Moje okolí mi říká, že to jsou hormony hlavně a že to přejde...a až malého uvidím apod, že budou jiné starosti. Zároveň jsou kolem mě ženy, které řeknou že když jsem teď takhle k.o., co chci dělat potom...že to je pak mnohem horší....samozřejmě každý je jiný, nedá se řídit podle ostatních..to vím. Jen že jsem teď opravdu zoufalá, z toho, jak se cítím...porodu se sice bojím také, ale říkám si, že to je příroda a že to dobře dopadne, asi jediné pozitivum, které v hloubi duše někde mám...nějaká intuice nebo nevím. Nejvíce se bojím toho, co bude potom....skrz to, že se vlastně třičtvrtě roku cítím mizerně. Jen podotknu, že doma funguju v rámci možností....uklízím, vařím, obchod také zvládnu, do práce jsem chodila celou dobu a na MD jsem nastoupila až dle zákona 6.týdnu před porodem. Předem mockrát děkuji za odpověď a omlouvám se za vyčerpávající text S pozdravem Veronika (ještě možná dodám, že je mi 31 a žiju s přítelem daleko od své blízké rodiny a je to mé první těhotenství....jeho maminka mě navíc moc nebere, takže se i v této pro mě nelehké době cítím o to hůř, ona je např. jedna z těch, která nechápe, že mám takové "potíže" ve svém věku, že to není normální, že jí nic nebylo apod....já jsem také upřímně nečekala, že bych takové těhotenství měla, jsem totiž aktivní žena, zdravý životní styl a žádné zdrav. komplikace....ale je pravda, že jsem už delší dobu řešila vztahové záležitosti, které mi braly spoustu energie....)

Duševní zdraví
Těhotenství III. trimestr
Šestinedělí
6.12.2022

Odpověď:

Dobrý den, milá Veroniko,

děkujeme, že se obracíte na naši poradnu. Je moc dobře, že sdílíte svá trápení a nezůstáváte tak na ně sama. Píšete o svých obavách z poporodního období zejména s ohledem na různé těhotenské obtíže. Ptáte se, zda svoji situaci řešit ještě teď před porodem, například v porodnici, a nebo počkat, jak bude probíhat šestinedělí.

Chápu Vaše obavy, zdaleka ne každé těhotenství je bezproblémové, někdy se ženy potýkají s množstvím velmi nepříjemných tělesných symptomů, které dokáží prožívání těhotenství komplikovat. Vlídné a chápající prostředí zpravidla pomáhá obtíže zmírnit, ale Vy se asi, jak jsem pochopila, setkáváte spíše s nepochopením, možná se pak cítíte o to hůř a tím tak musíte navíc čelit i psychickému stresu a frustraci. To vše je asi velmi vyčerpávající.

Z mého pohledu je vždy nejlépe, když je žena připravující se na porod v optimálním fyzickém a psychickém stavu, tak aby měla dost sil zátěž dobře zvládnout. Hledala bych tedy pomoc ve svízelné situaci už teď. Možností je více:

1/ obrátit se na porodnici, kam se půjdete registrovat (záleží na tom, zda lékaři a porodní asistentky budou empatičtí a budou Vám naslouchat)

2/ mateřské centrum ve Vašem okolí: v rámci předporodních setkávání žen byste zde mohla získat nejen porozumění a podporu, ale také inspiraci, co vše pro sebe teď ještě můžete udělat

3/ komunitní porodní asistentka: v její péči byste měla nalézt nejen psychickou oporu, ale i rady, jak zmírnit nepříjemné fyzické obtíže (může Vás např. kvůli symfýze naučit vázání bříška do šátku) a měla byste šanci dostat se ještě před porodem do stavu větší pohody (některé porodní asistentky používají k vyladění do dobré nálady bylinky, aromaterapii, homeopatii, těhotenské masáže a pod.)

4/ telefonická Linka Rodím v klidu: zde jsou Vám zdarma k dispozici zkušené porodní asistentky, volat můžete opakovaně - vždy když cítíte, že je toho na Vás už moc

5/ se strachy, smutky, depresemi a vztahovými obtížemi by také měla pomoci i cílená psychoterapie: dnes je možné volit osobní setkávání, ale i on-line formu, optimální by byla práce v empatickém a rozumějícím prostředí, pravděpodobně s ženou - psychoterapeutkou. Dobrého terapeuta je vždy lépe hledat pomocí doporučení někoho, kdo má osobní zkušenost. On-line terapeuty můžete hledat např. na www.hedepy.cz, osobní i on-line terapeuty na www.terapie.cz, kde pracují psychoterapeuti s ověřeným vzděláním.

Vnímám z Vašeho dotazu i pozitivní přístup: je skvělé, kolik práce jste během tak obtížného těhotenství zastala. Stejně tak je moc dobře, že nasloucháte své intuici (těhotné ženy jsou obvykle velmi vnímavé), která Vám říká, že porod je přirozený proces a že ho dobře zvládnete.

Varianta, že už teď pro sebe vyhledáte nějakou formu pomoci, je dobrá i v tom, že pokud byste prožívala výrazně negativně poporodní období, už budete vědět, na koho se obrátit. Nicméně to, že máte obtížné těhotenství, vůbec neznamená, že obtížné bude i šestinedělí.

Přeji Vám, abyste nalezla pro sebe nejlepší formu pomoci a abyste se před porodem dostala do dobré pohody.

Za tým #rodimvklidu,
Světlana Francová