Detailně odpovídá naše poradkyně Marie Vnoučková

‍

Nenarozené dítě je aktivní. Jeho poloha v děloze se mění. Zhruba okolo 33. týdne těhotenství zaujme většina dětí nejvýhodnější polohu a to je hlavičkou dolů. Některé děti tak učiní mnohem dříve, některé později. Dítě se může otočit kdykoliv, například těsně před porodem, čím je ale blíže termínu porodu, tím se pravděpodobnost snižuje.  Pokud je vaše nenarozené dítě v poloze koncem pánevním  (naléhající část je zadeček nebo nožičky) měla byste být informovaná o možnostech jakým způsobem můžete rodit.  Může vám být nabídnut obrat zevními hmaty, při kterém lékař po ultrazvukovém vyšetření hmaty přes stěnu břišní otočí dítě z polohy koncem pánevním do polohy hlavičkou. Je to poměrně bezpečný manévr, přesto se někdy nemusí podařit. Vždy se provádí v porodnici pro případnou rychlou pomoc v případě, že by došlo k poškození placenty. Pravděpodobnost komplikací je velmi malá. Zkušený porodník zhodnotí dopředu, jaké jsou podmínky pro otočení a pokud by byly nepříznivé, obrat by nedoporučil. Pokud obrat proběhne úspěšně, můžete se těšit na vaginální porod.

V případě, že obrat nechcete nebo se nezdaří a dítě zůstane v poloze koncem pánevním máte na výběr. Můžete rodit vaginálně nebo císařským řezem. V současné době je mnoho císařských řezů právě z důvodů naléhání dítěte zadečkem nebo nožkami. Statistiky z roku 2021 jsou dosti alarmující. Pouze 7,5% procent prvorodiček, které mají dítě v poloze koncem pánevním porodí vaginálně. U vícerodiček je to trochu vyšší počet, lehce nad 12%. Na to že poloha podélná koncem pánevním je vaginálně poroditelná, je opravdu jen malé procento žen, kterým je dopřáno v České republice rodit vaginálně. Některými porodníky je porod císařským řezem upřednostňován proto, že neznají preventivní opatření, která činí porod koncem pánevním bezpečnějším. Jedná se zejména o vhodnou vertikální polohu ženy při porodu a podpůrné hmaty, které umožní dítěti pokračovat v porodu, pokud by se v některé fázi dostalo do situace, kdy mu něco brání v posunu porodními cestami. Porodník by vás měl informovat o možnostech, výhodách a nevýhodách jednotlivých postupů. Měl by vám navrhnou řešení a k němu zodpovědět všechno co vás zajímá. Otázky od zdravotníků typu: To chcete ohrozit své dítě? je zcela nevhodná, manipulativní a vůbec nepatří do procesu, který vede k informovanému souhlasu. Na takové otázky nejste vůbec povinná odpovídat a zdravotníci by je měli vyřadit ze svého repertoáru. Naopak má povinnost odpovídat na vaše otázky a to pravdivě.

Zdravotník vás má informovat o možných komplikacích, které mohou nastat ve vámi zvoleném postupu a také o jejich pravděpodobnosti. Například souvislost malého vzrůstu ženy ještě nemusí souviset s neschopností porodit dítě vaginálně. Indukce, umělé vyvolání porodu má samo o sobě také rizika a mělo by se k němu přistupovat opravdu individuálně. Kde je přesně hranice, kdy výhody indukce převáží nad výhodami porodu, který začne sám od sebe a kde dítě bude například o pár desítek gramů těžší, bude ale zároveň donošené a na porod připravené, je velmi obtížné určit.  

Ne vždy se musíte rozhodnout. Někdy nemusíte dělat nic. Zejména když je vám dobře, vašemu nenarozenému dítěti se dobře daří a těhotenství prospívá. I neudělat nic je možnost.

‍